Kvietah
Bouchněte šampaň, nejlepší současná písničkářka zahraje na Meziprostoru! Kvietah v únoru vydala debutové album na oceněném labelu Divnosti (Vinyla 2020, pamatujem si!), kterým snad rázně utne skuhrání nad tím, že mileniálové a “zetka” nemají žádnou svoji Radůzu, Milcovou, Navarovou nebo Michnovou.
Co slibujou v Mikulově bílý sochy z mramoru? Nevíme, ale možná se to na mlejně dozvíme. Koncert nejen pro ty, kterým visí nad klavírem Ježíš.
Daniel Benyamin (DE)
Najde se mezi vámi někdo, kdo zažil klubové koncerty Noisetoys na začátku nultých let nebo schovává doma relikvie ze starých ročníků festivalu Freakstock? Vzpomíná alespoň pár z vás se slzou v oku na ztuhlý krk po headbangingu s Jumbo Jet? Stejská se někomu po barokně košatém popu SEA+AIR? Jestli náhodou ne, je to jedno. Daniel Schweiker je už od půlky devadesátek zásadní personou evropského indie singer/songwriter žánru a i kdybyste dodnes od něj neslyšeli ani tón, uhrane vás během prvních pár sekund. Letošní album Eral Fun nosí na sobě sobě osmdesátkové třpytky i příjemnou DIY patinu, nepředstíranou intimitu i jistou nadsázku.Jeho živou podobu si zamilujete. Za to ručíme.
Hippie Chippies
Prej trochu country, trochu folk, trochu punk. To může dopadnout různě, řeknete si. Ale už výčet kapel, odkud vítr fouká naznačuje, že se blbost nekoná - v nejlepším slova smyslu uvolněný a nic nehrotící hraní lidí z Anyway, Dead Letters, THE OXX, New/Old, Cirguz nebo The Junk Food připomene kamarádskej jam Boba Dylana s Joe Strummerem a Willie Nelsonem. Kterej se nikdy nestal, ale klidně mohl.
Piava
Máme slabost pro emo, se vším, co k němu patří. Patos není vždycky na škodu a ono se stejně vždycky nakonec pozná, jestli to máte v srdíčku nebo jde jen o nějaký správný nášivky a trička směroplatnejch kapel z konce devadesátek. Troufáme si tvrdit, že Piava je spíš na straně autenticity, než že by se násilím pasovala do správný škatulky. Vlastně je nám sympatický i to, že mají radši spíš střední tempa. Vono je pak líp rozumět textům, žejo.
