Na prvním ročníku Meziprostoru jsme mohli vnímat výtvarná díla, která směřovala k reflexi současného stavu věcí společnosti, kterou každý z nás určitým způsobem musí obývat. Zajisté se velmi liší i vztah k výtvarné produkci různých návštěvníků tohoto setkání, a proto byla velmi příjemná instalace v prostoru Skalákova mlýna, jenž je prostorem neobvyklým a pro mnohé lidi zde přijatelnějším, než galerie ve svém klasickém pojetí. Autory vystavující své artefakty na tomto setkání zajisté spojuje vztah k alternativním formám pojetí života, vztah k hudbě a vnímání Boha ve svém životě. Na prvním ročníku Meziprostoru jsme mohli vnímat tyto díla:
Malby a objekty Štěpána Málka - GEOMETRIA RERUM ANIMA EST - Štěpán Málek ve svém díle reaguje na problematiku současné vizuality a jejího působení na diváka, který samozřejmě vyžaduje vhodnou interpretaci pro svou komunikaci s daným výtvarným dílem i s vizualitou jako takovou. Málkovy malby a objekty jsou ve své vizuální formě zredukovány do konsruktiviské podoby vycházející z reduktivní geometrie tvaru, barvy, obsahu i formy. Sám autor hovoří o tom, že jeho dílo nechce vytvářet jasné podoby interpretace, nýbrž chce pouze existovat, dát možnost pro mediataci a zamyšlení, pronikání diváka do obrazu a odraz obrazu v duši a mysli vnímatele.
Koláže Radima Jana Rudolfa Scholastera - Panychida - (smuteční slavnost) - V kolážích Radima J.R. Scholastera se odráží velká úcta k životu a smrti, hledání cesty k pochopení smyslu lidského bytí i zmaru. Tyto koláže působí svou formou velmi dekadentním až archaickým duchem. Dílo Radima Scholastera je prodchnuto transendentní mystikou i křehkostí výtvarného realistického zobrazení člověka směřujícího k nebeskému království. Jejich instalace proběhla v prostoru antikvariátu, kde otvíraly dveře do časů, kdy funerální kultura měla svůj jasný řád a úcta k zemřelým odrážela stav společnosti do jisté míry velmi konzervativní a víra v Boha byla každodenní součástní lidského života, tak jako i zrození a smrt doprovázely obyčeje a rituály.
Malby - kombinovaná technika - Adam Tománek - Zakonzervovaní - V malbách Adama Tománka jsme mohli pocítit hlubokou kritiku sociálního stavu společnosti, která každého z nás nikoho nevyjímaje doprovází ke konzervaci myšlenek, ideálů, pocitů i tužeb po jiném životě, který by jsme mohli žít a přesto nedokážeme mnohé věci sami změnit. Bylo velmi zajímavé pozorovat nastupující cestu mladého autora, který již nyní pohlíží na sociální aspekty každodennosti a jejímu neúprosnému stereotypu. Vizuální forma i struktura obrazů Adama Tománka je realistická směřující k expresi. Na Meziprostoru jsme mohli zahlédnout jeho tempery na plátně, které velmi připomínaly tahy štětce jednoho z otců moderního umění a to Vincenta van Gogha a také kombinovanou techniku akvarelu a tuše, kde velmi citlivé malby akvarelem expresivně dotváří tahy tuše, která proniká do té zakonzervovanosti formy i obsahu.
Jobova zvěst - Projekt Jobova zvěst nabízí konfrontaci starověkých textů s moderním médiem fotografie. Nabízí také konfrontaci současného člověka s věčnými otázkami života. Proč je na světě tolik bolesti, utrpení a nespravedlnosti? Proč je kolem nás i v nás tolik zla? Proč s tím Bůh něco neudělá? Proč by měl člověk usilovat o dobro? Má život vůbec smysl? S těmito otázkami se lidé všech kultur potýkali odnepaměti. Starozákonní kniha Job klade tyto otázky obzvlášť palčivě a naléhavě. Dnes, o 3000 let později je svou tvorbou podobně klade přední česká fotograf a reportér Jan Šibík.